Mléč rolní

Mléč rolní má latinský název Sonchus arvensis.
Název docela jasně ukazuje, kde na tuto rostlinu narazíme nejčastěji, jedná se totiž o klasický polní plevel. Také ho můžeme potkat na loukách, ve vinohradech, zahradách a při okrajích cest.
Jde o docela vysokou rostlinu, může dorůstat až do výšky půl druhého metru. Má zlatožlutý jasný květ, který se objevuje od července do října. Květní úbory jsou až pět centimetrů veliké a jsou uspořádané v řídkých vrcholcích. Jako zajímavost je nutno uvést, že květy této rostliny se po poledni a nebo při zamračeném počasí zavírají. Přízemní listy má Mléč rolní lysé se světle zelenou barvou. Na základu jsou srdčitě zaokrouhlené, kopinaté a vykrajovaně zubaté. Na stonku jsou listy řídce přisedlé.

Pryšec chvojka

Pryšec chvojka má latinský název Euphorbia cyparissias.
Pro svůj růst si tato jedovatá rostlina nejčastěji vybírá nepříliš bohaté trávníky, skalnaté svahy a nebo také okraje cest či náspy.
Dorůstá se do výšky až čtyřicet centimetrů. Výrazně žlutě zabarvéné květy kvetou od dubna až do července. Květenství je devíti až patnácti paprsčité a až osm centimetrů široké. Z květů později vyrůstá jemně tečkovaná tobolka. Listy má Pryšec chvojka světle zelené, úzce čárkovité a jsou velmi hustě postavené.
Tato rostlina obsahuje velmi jedovatou mléčnou šťávu. Její účinky se projevují nejen po pozření, ale také po potřísnění kůže, kdy může způsobit kromě pálivého pocitu i puchýře.

Dub letní

Dub letní má latinský název Quercus robur.
Roste ve smíšených a listnatých lesích, často také vystupujíc čisté dubové háje tzv. doubravy. Preferuje mírně vlhčí půdu.
Dub letní je velmi mohutný listnatý strom, který má spíše kratší kmen a velmi bohatou širokou korunu. Má tmavošedou a velmi hluboce rýhovanou borku. Listy na větvích dubu rostou střídavě. Jsou souměrně laločnaté, veliké až necelých dvacet centimetrů. Z vrchní strany jsou leskle zelené s tmavějším odstínem než na spodní části. Tento dub kvete v dubnu až květnu, kdy mu raší listy. Květem jsou až čtyři centimetry dlouhé jehnědy, které visí v chomáčích. Plody neboli žaludy, které mají ve zralosti světle hnědou barvu, dozrávají v září až říjnu. Dub je velmi dlouhověký strom, může se dožívat i tisíce let.
Kůra z mladých dubů byla v léčitelství využívána již odedávna. Pomáhala hlavně při různých zánětech a krvácení. Dřevo dubu je velmi žádanou surovinou jak v truhlářství tak stavitelství.

Ptačí zob obecný

Ptačí zob obecný má latinský název Ligustrum vulgare.
Vybírá si listnaté ale i borové lesy. Byl vysazován nebo se sám rozmnožil na okrajích cest a v křovinách. Také ho velmi často můžete kdekoliv potkat jako součást živého plotu - jednoduše se zmlazuje a nevadí mu pravidelný řez.
Ptačí zob obecný je až pět metrů vysoký keř. Má šedou kůru a je bohatě rozvětvený. Jeho listy rostou vstřícně, jsou krátce řapíkaté až sedm centimetrů dlouhé. Mají podlouhle kopinatý zašpičatělý tvar, případně jsou vykrajované. Čtyřčetné bílé oboupohlavné květy kvetou v koncových kuželovitých latác, které jsou až osm centimetrů dlouhé. Keř kvete v červnu až v červenci a v srpnu a říjnu dozrávají jeho až centimetr veliké, leskle černé peckovice. Ty obsahují až čtyři seminka, která dále rozšiřují ve svém trusu ptáci.
Pozor, zvláště s dětmi, které mají zvyk si cpát vše do pusy, plody které má Ptačí zob obecný jsou jedovaté. Jejich šťáva byla kdysi používána na barvení látek.

Jeřáb muk

Jeřáb muk má latinský název Sorbus aria.
Tento keř (a také někdy strom) si vybírá pro růst teplejší slunná stanoviště. Roste ve smíšených a listnatých lesích, najdeme ho v křovinách a nebo také na svazích kopců, ale musí to být teplá jižní strana. Často se ho vysazuje jako ozdobný strom podél cest a silnic (dobře snáší sucho a také není extrémně citlivý na znečištěné ovzduší).
Jeřáb muk je strom či keř dorůstající až do výšky patnácti metrů. Má okrouhlou korunu. Jeho černošedá kůra zůstává velmi dlouho hladká a teprve až s delším věkem začíná praskat. Rostou na něm střídavě listy, které mají dva centimetry dlouhý řapík a délku až osmi centimetrovou. Tvar mají vejčitý, okraj je nepravidelně dvakrát pilovitý. Na spodní části tyto jinak zelené listy jsou stříbřitě bíle chlupaté. Květy má tento jeřáb bílé až osm milimetrů velké. Rostou v latách s až deseticentimetrovým průměrem. Keř kvete v květnu až v červnu, po opylení hmyzem v něm od října dozrávají oranžové až sytě červené centimetrové malvice.
Dříví se občas využívá v truhlářství. Plody byly kdysi přidávány do různého pečiva (ale nyní není důvod, protože nejsou nijak chuťově zajímavé a je pod dostatkem jiných lepších věcí).

Mokrýš střídavolistý

Mokrýš střídavolistý má latinský název Chrysosplenium alternifloium.
Tato rostlina si vybírá vlhčí stanoviště, je to původně květinka z mokřadel, takže na ni narazíte v lužních lesích, ale také vlhkých horských.
Jde o malou rostlinku, mokrýš střídavolistý dorůstá do výšky maximálně dvaceti centimetrů. Má žlutozelené drobnější kvítky, které kvetou od dubna do června. Květ je obklopen žlutými listeny, má čtyři okvětní lístky a osm tyčinek. Květy vyrůstají z křehkého trojhranného stonku, na kterém podle názvu vyrůstají listy samozřejmě střídavě. Lístky mají ledvinovitý tvar a jsou na okrajích vroubkované.
Mokrýš střídavolistý byl dříve využíván také jako léčivá rostlina při problémech s močovým ústrojím a sleziny (v některých jazycích jeho název se odvozuje právě od vlivu na tento orgán).

Bolševník obecný

Bolševník obecný má latinský název Heracleum sphondylium.
Tato rostlina roste na mnoha místech. Narazit na ni můžete na loukách i v příkopech, v lesích i v křoviscích či mezích a také ji můžete objevit podél cest či na březích vodních toků a nádrží.
Dorůstá do výšky až dva a půl metru. Má bílé květy, které se objevují od června až do října. Okolík má až pět a čtyřicet paprsků, průměr květu je až dvacet centimetrů. Brázditou, štětinatou a dutou odyhu má Bolševník obecný až dva centimetry tlustou (i když obvyklejší je tenčí). Listy jsou až téměř půl metru veliké, jednoduše zpeřené. Spodní listy mají žlábkovitý řapík, horní jsou přisedlé a mají nadmuté listové pochvy.
Jde původně o rostlinu hojně využívanou v domácím léčitelství. Jeho základní použití bylo při zmenšování opuchlin a také proti průjmům. Šťáva z bolševníku je jedovatá (i když ne tolik jako u příbuzného druhu Bolševník velkolepý) proto je nutno při případném sběru zacházet s rostlinou opatrně. Co je zajímavé, tak i přes svou jedovatost, tato rostlina byla kdysi velmi často využívána k výrobě polévek a salátků (s úpravou podobnou jako je například u špenátu).

Vrbovka úzkolistá

Vrbovka úzkolistá má latinský název Epilobium angustifolium.
Tato rostlina roste nejčastěji na rumištích, mýtinách a na okrajích lesů.
Vrbovka úzkolistá dorůstá do výšky sto sedmdesáti centimetrů, i když většinou se asi člověk setká s o něco menšími exempláři. Má purpurově červené květy v prodloužených hroznech, které se objevují celé léto od června do srpna. Jednotlivé kvítky jsou dva až tři centimetry veliké. Plodí čtyřhranné chlupaté tobolky. Listy má úzké (z tohoto důvodu se tato vrbovka nazývá úzkolistá), jsou maximálně dva a půl centimetru široké. Jsou čárkově kopinaté, na okrajích lze často vypozorovat slabé zvlnění. V dolní části jsou modrozelené.
Vrbovka úzkolistá je léčivá bylina. Užívají se z ní nejčastěji listy. Uklidňuje, pomáhá při bolestech hlavy a nebo nespavosti.